Portal Superhome
VÝCHOZÍCO JE NOVÉ?O MÉ OSOBĚAKTIVITYMIKROSKOPIEPARTNEŘIODKAZY V ÚPT
DISKUZNÍ FÓRAWEB MAILARCHÍVINTERNETNÁPOVĚDAVYHLEDÁVÁNÍAUDIT
Ostatní:    ÚPT | intranet | CSMS | EUREM | WWW2 | Trends | InfoSys.(starý) | Mé staré str. |   je 24. 10. 2017, 13:15  
Vyberte si z následující nabídky mých aktivit v oblasti počítačů. Na výchozí stránku mých aktivit se dostanete volbou 'O úroveň výše':
O ÚROVEŇ VÝŠE
 
VÝCHOZÍ STRÁNKA
 
ARCHÍV OBLÍBENÝCH PROGRAMŮ
 
AKTUALITY O POČÍTAČÍCH A IT (monitorování internetu)
archív letos
archív z 2016
archív z 2015
archív z 2014
archív z 2013
archív z 2012
archív z 2009-2011
archív z 2005-2008
 
PŘEHLED TESTŮ ČASOPISU COMPUTER
 
ÚVAHY O IT A POČÍTAČÍCH
 
PROBLÉMY S HARDWAREM
 
PROBLÉMY SE SOFTWAREM
 
INSTALACE PC
 
WINDOWS 9x/XP
 
VIRY
 
SEMINÁŘ O INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH
 
PŘEVZATO Z ČASOPISŮ
 
Jen pro RPS
(chráněný přístup)
EVIDENCE PC V ÚPT
 
Jen pro ÚPT
(chráněný přístup)
TESTY A RECENZE


  Webmaster:
  Petr Schauer
  Petr@ISIBrno.Cz


Powered by APACHE
Powered PHP
Powered by MySQL

Úvahy o informačních technologiích a počítačích

OBSAH.
Na této stránce najdete:


 

Top 10 projektů Open Source
Příspěvek k popularizaci bezplatného, dostupného, ale velmi kvalitního softwaru s otevřeným zdrojovým kódem.


(31.3.2006) Je téměř nemožné vybrat z desítek možná i stovek tisíc vynikajících Open Source projektů právě těch 10 nejlepších. Pro každého mohou být užitečné zcela jiné projekty a každý může klást důraz na úplně jiné vlastnosti. I tak jsem se o to pokusil a vybral takové perly jako jsou Firefox, Open Office, GIMP, Wikipedia, Bittorrent, Apache, MediaWiki, Xvid, phpBB a Dyne:bolic. Vůbec to neznamená, že nemohou existovat jiné vynikající Open Source projekty, ale můžete si být jisti, že ty právě vyjmenované jsou opravdu vynikající a rozhodně by neměly ujít vaší pozornosti. Než přistoupím k přiblížení jednotlivých projektů, vysvětlím, co je to vlastně Open Source.

Open Source projekty jsou počítačové projekty s otevřeným zdrojovým kódem, které prosazuje Open Source Initiative. Otevřenost zde znamená dostupnost kódu, která dovoluje uživatelům zdrojový kód prohlížet, upravovat a využívat. U větších projektů se v podstatě většinou jedná o vývoj bezplatně dostupného softwaru, který je zajišťován úplně nebo z podstatné části dobrovolnickou komunitou. Pokud software splňuje i další podmínky, například musí umožňovat uživatelům šířit díla odvozená z původního programu, potom bývá navíc označován jako svobodný software (free software), který prosazuje Free Software Foundation.

Je jasné, že záleží na zaměření a zdatnosti uživatele, který projekt je pro něho ten pravý. Běžní uživatelé asi znají a možná i používají webový prohlížeč Firefox, kancelářský balík Open Office, encyklopedii Wikipedia nebo možná i aplikaci pro úpravu a vytváření rastrové (částečně i vektorové) grafiky GIMP. Zvědavější a odvážnější asi používají a určitě si nemohou vynachválit jednoduchý, ale velmi mocný nástroj pro distribuci souborů Bittorrent, vynikající videokodek Xvid, nebo bootovatelnou distribuci Linuxu Dyne:bolic. Programátoři, administrátoři a provozovatelé a tvůrci webů se nejspíše vůbec neobejdou bez webového serveru Apache, interaktivního diskusního fóra phpBB či webového systému MediaWiki. Však se s mojí TOP 10 seznamte, alespoň něco vyzkoušejte a posuďte sami.

 

Firefox

Mozilla Firefox je svobodný multiplatformní webový prohlížeč vyvíjený Mozilla Corporation (dceřinou společností nadace Mozilla Foundation) a stovkami dobrovolníků. První „plná“ verze 1.0 byla vydána i v češtině 9. listopadu 2004 za velkého zájmu uživatelů i médií a stala se jedním z nejpoužívanějších programů s otevřeným kódem. Záměrem Mozilla Foundation bylo vytvořit malý, rychlý, jednoduchý a vysoce rozšiřitelný webový prohlížeč vedle stávajícího velkého balíku internetového softwaru Mozilla Suite. Firefox je nyní společně s e-mailovým klientem Mozilla Thunderbird nejdůležitějším projektem Mozilla Foundation.

Odkazy

 

Open Office

Přesný název je OpenOffice.org. Přípona .org byla přidána kvůli sporům o ochrannou známku. Je to kancelářský balík šířený jako svobodný software pod licencí LGPL. Je komukoliv dostupný zdarma, schopný provozu pod operačnímy systémy Microsoft Windows, Mac OS X, GNU/Linux, Solaris a FreeBSD. Součástí balíku OpenOffice.org jsou: Writer – textový procesor, Calc – tabulkový procesor, Impress – prezentační nástroj, Draw – grafický editor a Base – databázový frontend. Předchůdce tohoto balíku, kancelářský balík StarOffice vyvíjí od roku 1994 německá firma StarDivision. Od verze 4.2 je vyvíjen na platformově nezávislé knihovně jazyka C++ StarView. V roce 1999 je koupila společnost Sun Microsystem, výrobce počítačů s procesorem SPARC a s operačními systémy SunOS a Solaris. Sun poté zveřejnil téměř celý zdrojový kód StarOffice a ten je nyní vyvíjen jako OpenOffice.org komunitou nezávislých vývojářů a poskytován zdarma pod licencí z rodiny GPL podobně jako například aplikace projektu Mozilla. StarOffice nadále existují a obsahují kromě kódu OpenOffice.org i některá další rozšíření chráněná autorskými právy. Cílem kroků Sunu bylo vytvořit srovnatelnou alternativu k Microsoft Office.

Odkazy

  • openoffice.cz – Oficiální český portál pro uživatele balíku
  • openoffice.org – Oficiální stránky vývojářů OpenOffice.org (anglicky)
  • cs.openoffice.org – Oficiální stránky českého lokalizačního týmu

 

GIMP

GIMP neboli GNU Image Manipulation Program ("GNU program pro úpravy grafiky") je svobodná multiplatformní aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky. Používá se zejména pro úpravy fotografií, tvorbu webové grafiky a podobné účely. Kromě široké škály rastrových nástrojů obsahuje i některé vektorové funkce, které jsou užitečnou pomůckou při práci s rastrovou grafikou (cesty, písma atd.). GIMP je dnes oficiální součástí projektu GNU. GIMP je dostupný zdarma pod licencí GPL.

Odkazy

 

Wikipedia

Wikipedia je internetová mezinárodní encyklopedie s otevřeným obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Wikipedia existuje v téměř 200 jazykových verzích. Jejím cílem je tvorba a celosvětové šíření svobodné encyklopedie v co největším počtu jazyků. Obsah Wikipedia je licencován pod svobodnou licencí GNU FDL, což znamená, že při dodržení jistých pravidel je možno jej volně kopírovat a upravovat. Články Wikipedia vznikají na principu tzv. „wiki“, což znamená, že libovolný uživatel Internetu může změnit libovolný článek, ať už chce pouze opravit překlep, zkorigovat věcnou chybu, nebo článek výrazně rozšířit, popř. napsat zcela nový. Tato otevřenost ovšem s sebou nese také riziko nepřesností či vandalismu, se kterým se pravidelní přispěvatelé musí vypořádat. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv. „nezaujatý úhel pohledu“ – všechny články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by se článek pokoušel najít nějakou jedinou objektivní pravdu.

Odkazy

 

BitTorrent

BitTorrent je peer-to-peer (P2P) nástroj pro distribuci souborů. Jeho autorem je Bram Cohen a uveden byl na CodeCon 2002. Referenční implementace je napsaná v Pythonu a uvolněna pod licencí BitTorrent Open Source License (upravená verze Jabber Open Source License). Název "BitTorrent" slouží jako název pro distribuční protokol, originální klientskou aplikaci a typ souboru .torrent. Při distribuci pomocí BitTorrentu jsou soubory (může jich být víc) rozděleny klientem na menší bloky (jejich velikost resp. počet lze nastavit, obvykle mají okolo 250kB). Každý leech může požádat kteréhokoliv peera o jemu chybějící blok, a zároveň poskytuje ostatním svoje již kompletně stáhnuté bloky. Často klient může upředňostňovat méně se vyskytující bloky, nebo i bloky na začátcích souborů. Při obvyklé (client-server) distribuci souborů klienti stahují data jen ze serveru, který tak musí být výkonný a potřebuje velice rychlou linku. Protokol BitTorent ale zajišťuje, že si klienti mohou vyměňovat data i mezi sebou, čímž ulehčují seedům. Stahování přes BitTorrent je tím rychlejší, čím více je seedů. Cohen říká, že pro velmi populární soubory může BitTorrent obsloužit tisíckrát více downloadů než HTTP.

Odkazy

 

Apache

Apache HTTP Server je softwarový webový server s otevřeným kódem pro Linux, BSD, Microsoft Windows a další platformy. V současné době dodává prohlížečům na celém světě většinu internetových stránek. Vývoj Apache začal v roce 1993 v NCSA (National Center for Supercomputing Aplications) na Illinoiské univerzitě. Původní jméno projektu bylo NCSA HTTPd. V dalším roce však vývojářský tým opustil hlavní programátor Rob McCool, tím došlo ke zpomalení vývoje a poté, v roce 1998, k úplnému zastavení. NCSA HTTPd však mezitím už používali správci webových serverů a dodávali k němu vlastní úpravy – patche (patch = záplata). Hlavní úlohu v dalším vývoji sehráli Brian Behlendorf a Cliff Skolnick, kteří založili e-mailovou konferenci a začali sběr úprav a jejich distribuci koordinovat. První veřejná verze s označením 0.6.2 byla vydána v dubnu 1995. Následovalo kompletní přepsání kódu (Apache2 už neobsahuje nic z původního NCSA HTTPd) a založení Apache Group, která je dnes základem vývojářského týmu. Od dubna 1996 byl Apache nejpopulárnější server na internetu. V květnu 1999 běžel na 57 % všech serverů a v listopadu 2005 jeho používanost dosáhla 69 % (výsledky měření Netcraft). Název vznikl z anglického slovního spojení „A patchy server“ (záplatovaný server). Jako indiánský symbol je ve znaku ptačí pero.

Odkazy

 

MediaWiki

MediaWiki je název software (wiki systému), na kterém běží Wikipedie a další projekty nadace Wikimedia. MediaWiki se někdy proto označuje jako engine (stroj) Wikipedie. MediaWiki je svobodný software, šířený pod licencí GNU GPL. Program MediaWiki je napsán v PHP s využitím databáze MySQL. Původním autorem je Magnus Manske. Do doby vytvoření MediaWiki používala Wikipedie systém UseModWiki (toto období je označováno jako Phase I), 25. ledna 2002 Wikipedie přešla na nový systém, tento den je označován jako Magnus Manske Day. Po zásadním přepracování programu (tzv. Phase III) byl program přejmenován na MediaWiki, podle názvu nadace Wikimedia. Tato podobnost názvů je někdy kritizována jako matoucí.

Odkazy

 

XviD

XviD je MPEG-4 kompatibilní kodek s otevřeným kódem původně založený na OpenDivX. Dobrovolní programátoři začali pracovat na XviDu potom, co byl zdrojový kód OpenDivX uzavřen. XviD obsahuje vlastnosti z MPEG-4 Advanced Simple Profile, jako jsou b-snímky, čtvrtpixelová pohybová kompenzace (Quarterpel, Qpel), globální pohybová kompenzace (GMC), lumi masking, mřížková (Trellis) kvantizace, vlastní nastavitelné kvantizační matice nebo komprese H.263. Hlavní konkurencí pro XviD je DivX. Zatímco XviD je open source (zcela volně dostupný), DivX je zdarma k dispozici jen ve spustitelné okleštěné podobě a výkonná verze DivX Pro, která dosahuje výrazně lepší komprese a rychlosti, je placená. Ačkoliv mezi odbornými zastánci obou kodeků dlouhodobě panují spory o to, který z nich je kvalitnější, obecně se má za to, že jsou v podstatě srovnatelné.

Odkazy

 

PhpBB

phpBB je oblíbený, bezplatný open source systém pro vytvoření interaktivního fóra používající serverový skript PHP a podporující širokou škálu databázových systému, jako MySQL, PostgreSQL, MSSQL, Microsoft Access přes ODBC a, s úpravami, Oracle. Kromě podpory databází má phpBB další skvělé výhody: Jedná se o šablonovací systém vytvořený pro jednoduchost používání a rychlé a jednoduché úpravě. Podstatná je mezinárodní podpora (včetně české). Součástí projektu jsou překlady do 54 jazyků světa, všechny aktualizované podle poslední verze. Vývojáři mohou tvrdit, že mají největší mezinárodní podporu ze všech interentových systémů pro fóra. V neposlední řadě je velkou výhodou obrovská komunita uživatelů, nabízející bezplatnou podporu, modifikace a styly.

Odkazy

 

Dyne:bolic

Dyne:bolic je "Live CD" bootovatelná GNU/Linux distribuce, tedy kompletní operační systém, který nepotřebuje ke svému spuštění instalaci na pevný disk. Distribuce je především určena uživatelům, kteří se chtějí seznámit s pracovním prostředím Linuxu, ale nemají příslušné zručnosti a vědomosti, nejsou schopni naistalovat systém Linux na svůj počítač a obávají se, aby nechtěně nenabourali již nainstalovaný operační systém. Distribuce je velmi vhodná i pro migrující zkušené uživatele Linuxu, kteří chtějí pracovat na libovolném počítači, třeba na nějakém dočasném pracovišti. Dyne:bolic rozezná většinu hardwaru (včetně periferií zvuku, videa, TV a dalších) a nabízí dobrý výběr multimediálních nástrojů, jako jsou MuSE, HasciiCam, FreeJ a různé softwarové technologie jako je Nesting a Docking. Distribuce obsahuje nejrůznější možnosti připojení a může snadno spolupracovat v počítačové síti včetně openMosix seskupení volně vázaných počítačů. Může rovněž pracovat na Xbox herní konzole. Základní HW požadavky distribuce jsou nízké, na úrovni Pentium MMX (i586) a 64 MB paměti RAM. Dyne:bolic je snadno pochopitelný pro uživatele Windows a co je nejdůležitější, je zcela založen na svobodném softwaru.

Odkazy

 

 

Soumrak prohlížeče MS Internet Explorer?
Vzestup alternativních prohlížečů, především těch na jádru Gecko, na úkor dříve neochvějného MSIE je už nezpochybnitelný.


(21.4.2005) (Původní článek vznikl 1.3.2005) Podíl návštěvníků mých stránek (www.petr.isibrno.cz) využívajících prohlížeče postavené na jádru Internet Explorer od Microsoftu (MSIE) klesl za posledních 14 měsíců z původních 93 % na 75,2 %. Podobnou tendenci (pokles v tuzemsku na 85 %) zaznamenal již v prosinci 2004 portál Navrcholu.cz, který sleduje statistiky návštěvnosti více než jedenácti tisíc internetových serverů. Ve skutečnosti jsou tato čísla pro Microsoft ještě děsivější, neboť velkou část procentních bodů za ně sbírají prohližeče jako je Maxthon, které jsou rovněž postaveny na jádru MSIE.

Podrobnosti o ústupu rodiny prohlížečů MSIE lze vyčíst z níže uvedeného sloupcového grafu. Ústup je sice pozvolný, ale nelze si nevšímnout mírně zvýšené tendence za období prosinec 2004 - únor 2005, kdy ztráty nabraly tempo 3 % za měsíc. Ze stejného grafu je vidět, že to má pravděpodobně "na svědomí" rychle rostoucí obliba prohlížečů rodiny Mozilla, postavených na jádru Gecko.

Audit prohlížečů návštěvníků prezentace na www.petr.isibrno.cz od ledna 2004

Prudký nástup prohlížečů rodiny Mozilla je mnohem čitelnější z dalšího grafu relativních změn využívání prohlížečů zase od ledna 2004. Křivky byly opět získány vyhodnocením statik přístupu na serveru www.petr.isibrno.cz. V tomto relativním měřítku, kde bylo 100 % přiřazeno každé skupině prohlížečů právě v lednu 2004, vynikne strmý růst využívání prohlížečů Mozilla od října 2004. Přitom je jasně vidět, že to není na úkor ostatních alternativních prohlížečů, ale na úkor prohlížeče MSIE. Pro české tvůrce webových stránek to znamená výzvu, aby kladli velký důraz na použitelnost internetových stránek v alternativních prohlížečích.

Tendence využívání prohlížečů návštěvníky prezentace na www.petr.isibrno.cz od ledna 2004

Hlavní podíl na rostoucí oblibě alternativních prohlížečů má bezesporu uvedení a prudký vývoj prohlížeče Mozilla Firefox. Tento prohlížeč vzbudil v poslení části roku 2004 velký mediální a uživatelský ohlas. Nová verze 1.0 byla uvolněna 9.11.2004 a vyvolala takový zájem, že si ji během prvních sta hodin po zveřejnění stáhlo do svých počítačů milion lidí. Firefox ještě během měsíce listopadu 2004 pokořil hranici pětimiliontého stáhnutí a nabídka se dokonce přesunula i do kamenných obchodů. V polovině února 2004 si produkt jen z oficiálního serveru Mozilla Foundation stáhlo více než 25 milionů uživatelů, takže dosažení čtvrtkulaté hranice trvalo pouhých 99 dní. To vše nastalo i přesto, že MSIE je instalován do počítačů současně s operačním systémem, který musí být na každém počítači. Má tak od mateřské firmy zabudovánu obrovskou výhodu, která mu pomohla porazit dřívější konkurenty. Přestože Firefox je teprve v první verzi, zatímco konkurenční MSIE je ve verzi šesté, o jeho výhodách nelze ani na chvíli pochybovat.

Především lze Firefox považovat za bezpečný prohlížeč. Navíc uživatelům poskytuje různé výhody, které MSIE nemá - například brouzdání po internetu pomocí záložek. Nové stránky se totiž mohou otevírat v jednom "okně" seřazené do záložek elektronického pořadače. To je rychlejší, pohodlnější a přehlednější než přístup MSIE, který stránky otevírá buď přes sebe nebo do zvláštních oken. Firefox má také zabudovánu podporu pro RSS, což je poměrně nová technologie, která umožňuje vydavatelům automaticky sledovat novinky na serverech, které své RSS kanály nabízejí. Kromě toho, a to je obrovská výhoda Firefoxu, není problém pomocí takzvaných rozšíření doinstalovat přesně ty funkce a vlastnosti, které potřebujete. Můžete tak získat ideální funkční mix na míru vašim potřebám a nebo případně i rozmarům. Většina rozšíření je velmi jednoduchá a velmi snadno nastavitelná. Například rozšíření, která vylepší tabbed-browsing a usnadní samotné prohlížení internetových stránek najdete na serveru Interval.Cz. Další různá rozšíření lze hledat na webech Firefox Help: Extensions, The Extensions Mirror, Extension Room, Foxinka a samozřejmě i na Mozilla Update. Lokalizované verze vybraných rozšíření nabízí i CZilla.

Prohlížeč Mozilla Firefox samozřejmě existuje i v češtině a můžete ho stáhnout či bezpečně instalovat také z mého miniarchívu.

 

Stránka aktualizována: 31. 03. 2006, 18:28
Tuto stránku zpracoval: Petr Schauer, Petr@ISIBrno.Cz

[ TISK STRÁNKY ]

Portal Superhome
VÝCHOZÍCO JE NOVÉ?O MÉ OSOBĚAKTIVITYMIKROSKOPIEPARTNEŘIODKAZY V ÚPT
DISKUZNÍ FÓRAWEB MAILARCHÍVINTERNETNÁPOVĚDAVYHLEDÁVÁNÍAUDIT
Ostatní:    ÚPT | intranet | CSMS | EUREM | WWW2 | Trends | InfoSys.(starý) | Mé staré str. |   je 24. 10. 2017, 13:15  
  Copyright © PetrSoft, Petr@ISIBrno.Cz
Kopírování nebo dokonce publikování obsahu této prezentace bez souhlasu webmastera není dovoleno.
Dodávejte, prosím, podklady podle POKYNŮ PRO AUTORY PŘÍSPĚVKŮ.